vs. smích kořením partnerských vztahů
"Jak často se spolu smějete?" jedna z mých častých a oblíbených otázek. Je zvláštní, kolik párů se zarazí. A kolik z nich nedokáže odpovědět.
"My se totiž spolu už skoro vůbec nesmějeme" po delší odmlce a vzájemném tázavém pohledu přijde odpověď.
"No dobrá...a kdy jste se spolu naposledy zasmáli?" opět těžká otázka, oba pátrají v paměti. Zdá se, že hledají ve velmi daleké minulosti. Nakonec první reaguje Ona. "To už bylo hodně dávno".
A důvod? Ona nemá smysl pro humor. On by naopak vtipkoval rád, ale je trapný, jediné vtípky, které zná jsou sexistické, to přece není vůbec vtipné.
Přitom komunikace, důvěra a spolu prožívané chvíle s humorem jsou tak důležité, smích se pak stává kořením vztahu, pár sbližuje.
Málokdo si uvědomuje, jak velkou roli hraje společný smích v našich (nejen) partnerských životech. Obzvlášť v dnešní uspěchané době plné stresu, starostí.
"No víte, ono na to asi není moc času." Opravdu? Kolik času vám zabere se spolu zasmát, přijmout situaci s trochou nadhledu, vtipem, úsměvem?
Vytvářet vtipné situace, reakce je tak trochu hra. Pokud si vzájemně "nahráváme", stává se z našich přihrávek nádherná čistá hra. Můžeme ji hrát pak kdykoli, kdekoliv. Za chodu, při práci, osobně i telefonicky, psaným slovem, nebo večer u televize.
"Odpálkovala by mě hned při prvním pokusu." řekne On. "Ano? Kdy naposledy to udělala?" zajímá mě. Ona samozřejmě kroutí hlavou. Když se nadechuje, aby svůj nesouhlas vysvětlila, muž promluví: "Po pravdě si to ani nepamatuju, už se nesnažím vtipkovat."
Pravdou však je, že to ani jednoho z nich nenapadlo. A začnou mě zahrnovat příklady z jejich pokusů o humor a s těmi i spojené reakce partnera.
"No řekněte sama, co je na tomhle vtipného?" ptá se Ona. "Mně to vtipné připadá", odpovídám upřímně a usmívám se.
"A jak byste na to reagovala?" ptá se se zvědavostí. Odpovím a oba se začnou smát. "To je fakt dobrý, škoda, že nejsem tak pohotová" Tahle hra je oba začíná bavit. Dávají další a další příklady a s napětím čekají na moje reakce.
Tentokrát už však musí reagovat sami. Neuvěřitelné, jak z páru složeného ze "suchara a trapného" se stává úžasně vtipný pár. Jejich smysl pro humor je plný slušnosti, upřímnosti, bez vzájemného ponižování, shazování. "Vidíš, takhle kdybys mě odpálkovala pokaždé, nezmohl bych se na slovo." směje se On.
Najednou to jde. Jediné co je zapotřebí je zařazovat humor, vtipné poznámky do každodenního života. Samozřejmě tam, kde je pro ně vhodné místo.
Ve skutečnosti i na poznámku, která nám nemusí být příjemná, můžeme najít způsob, jak jí odrazit.
Je na našem rozhodnutí, jakým způsobem zareagujeme: Můžeme být nepříjemní, útoční, druhého zpražit. Nebo můžeme být vtipní a tím jej také odzbrojit, nikoli však ponížit, ztrapnit, srazit.
Všechny páry mi doposud daly za pravdu, že více smíchu ve vztahu pomohlo překonat situaci, krizi. A když se zeptám, co bylo na tom nejtěžší? Odpověď: Udělat první krok a nečekat, až jej udělá ten druhý.
Začít můžete hned.
