Blog

„Tak promiň, snažím se ti jen pomoct!“

Kdo z vás se s touto větou ještě nikdy nesetkal? Asi mi dáte za pravdu, že málokdo z nás. Většina z nás se s touto výtkou setkává nejvíce v roli dcery, syna, zkrátka potomka. Úmyslně nepoužívám termín „dítěte“, protože my sami už dětmi nejsme (ačkoli se tak mnohdy stále cítíme). Přesto se nám neustále dostává pomoci ze strany našich rodičů…
Číst více

“Slyšíš, co ti říkám?” Aneb kdy skutečně nasloucháme.

„Povídej dál, já tě poslouchám,“ zněla slova mojí kamarádky, když jsem jí zrovna vyprávěla jeden ze svých zážitků. Přesto jsem se necítila dobře. Proč? Ťukala během mého vyprávění do klávesnice svého mobilního telefonu a ačkoli věřím, že mi naslouchat chtěla, musela svojí pozornost zároveň věnovat textu psanému ve svém mobilu. Nemohla se plně soustředit na…
Číst více

Příběhy z “ordinace”: (ne)rovnováha ve vztahu

"Proč bych měl něco měnit?" zněla slovo jejího partnera: "jsem v tomhle vztahu maximálně spokojený." ONA seděla proti mě. Smutná. Samozřejmě, její partner nemá důvod být nešťastný. Ona mu dává lásku všemi způsoby: svojí pozorností, starostlivostí, snaží se jej mnohdy potěšit tím, co mu dělá radost, často se s ním miluje, občas mu napíše něco…
Číst více

Příběhy z “ordinace” – Je to ten pravý?

"No fajn. Ale jak tedy poznám, že mám vedle sebe tu pravou? Že fakt za to stojí?" zněla otázka. Můj klient seděl proti mě. Vysoký, velmi pohledný muž, ve středních letech. Jeho oči byly plné smutku. Jako každý člověk, i on toužil po plnohodnotném vztahu plném vzájemného respektu, zájmu, ohleduplnosti a pochopení. Bohužel, jeho partnerka…
Číst více